Apoštolát modlitby - listopad

Apoštolát modlitby - listopad Připojte se v modlitbě k papeži Františkovi. Každý měsíc zveřejňujeme aktuální úmysly a také naléhavý úmysl, který má reagovat na bezprostřední potřeby.  

Evangelizační úmysl: Za křesťany v Asii, aby tím, že o evangeliu svědčí slovy a skutky, přispěli k dialogu, míru a vzájemnému pochopení především těch, kteří patří k jiným náboženstvím.

Národní úmysl: Za ochranu před otroctvím lhostejné a sobecké mentality (EG, č. 208). 

Naléhavý úmysl papeže Františka:  Za mírnost a vnímavost vůči lásce

– modleme se za to, abychom se vyhýbali pýše a marnivosti, byli skromní a nechali se utvářet láskou, která přichází od Boha

Dnešní doba je plná protikladů. Jejich zostřování je živnou půdou pro vznik a trvání nezhojitelných střetů. Papež František na jejich vyléčení často poukazuje. Vzpomeňme jen na papežových patnáct bodů ke zpytování svědomí pro římskou kurii. Strohost připomínající pronikavou jasnozřivost pouštních otců a starců mu mnoho přátel nepřinesla. A není divu, že se někteří cítí být dotčeni a uchylují se k intrikám, agitaci a nevybíravým útokům. Především ti, kdo zastávají důležitá místa v institucích církve, ba bylo jim i svěřeno učit jménem církve, těžce snáší, když na ně z úst papeže dopadnou požadavky Ježíšova evangelia. „Častým nedostatkem těch, kdo mají autoritu – jak občanskou, tak církevní – je to, že vyžadují spoustu – i správných – věcí, které však oni sami nepraktikují. Vedou dvojí život. Ježíš říká: »Svazují těžká a neúnosná břemena a vkládají je lidem na ramena, ale sami se jich nedotknou ani prstem« (Mt 23,4). Tento postoj je výrazem špatného vykonávání autority, která by měla naopak čerpat svoji původní sílu z dobrého příkladu. Autorita se rodí z dobrého příkladu, aby pomáhala druhým praktikovat to, co je spravedlivé a řádné, a poskytovala jim oporu ve zkouškách, ke kterým dochází na cestě dobra.“

Papež František k tomu dodává: „My, Ježíšovi učedníci, nemáme hledat pocty, autoritu či nadřazenost. Působí mi bolest, když vidím lidi, kteří psychologicky žijí v marnivé snaze dosahovat poct. My, Ježíšovi učedníci, si tak nemáme počínat, poněvadž mezi námi mají být jednoduché a bratrské vztahy. Všichni jsme bratři a žádným způsobem nemáme nad druhými panovat a dívat se na ně svrchu. Nikoli, všichni jsme bratři. Pokud se nám dostalo od nebeského Otce nějakých talentů, máme je dávat do služeb bratřím, a nikoli z nich těžit pro svůj osobní užitek a zájem. Nemáme se považovat za nadřazené nad ostatní; skromnost je podstatná pro život, který usiluje o soulad s učením Ježíše, jenž je pokorný a tichý srdcem a přišel nikoli proto, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil.“ Jedna obyčejná cesta k nabytí skromnosti a uschopnění nechat se ztvárňovat Boží láskou jsou litanie k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Co kdybychom si otevřeli kancionál a vybrali si jednu invokaci jako měřítko, jimiž chceme posuzovat sebe i druhé?

Návrat P. Josefa Toufara do Číhoště

Návrat P. Josefa Toufara do Číhoště

Odborníci potvrdili, že ostatky nalezené v listopadu 2014 patří Toufarovi. Dvanáctého července se páter po 65 letech navrátil mezi své farníky.

 

Po dlouhých 65 letech se podařilo alespoň z malé části napravit křivdu spáchanou komunistickým režimem v únoru 1950 na nevinném číhošťském knězi P. Josefu Toufarovi. Díky dlouholetému úsilí jeho rodiny a řady obětavých osobností se podařilo v listopadu 2014 vyzvednout jeho tělesné pozůstatky z ďáblického hřbitova. K obnovenému zájmu o životní příběh P. Toufara přispěla kniha Miloše Doležala "Jako bychom dnes zemřít měli" a proces blahořečení, který katolická církev zahájila v roce 2013. Návrat P. Josefa Toufara do Číhoště je název slavnostní události, která se uskutečnila ve dnech 11. a 12. 7.

Samotné uložení tělesných ostatků v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti v neděli 12. 7.
v 15 hod. se stalo jedním z významných mezníků v úsilí o nápravu zločinů komunismu.

Domácí hospicová péče v Hradci Králové

Oblastní charita pomáhá lidem dožít doma. Sestry z Charitní ošetřovatelské služby poskytují domácí zdravotní péči nemocným žijícím v Hradci Králové a v okolí do 20 km. Dochází i k pacientům v konečné fázi onemocnění. Jejich častá přání, někdy i přání poslední, byla impulzem k vzniku Domácí hospicové péče Hradec Králové. Lidé touží dožít své poslední dny doma. Ve svém milovaném domově a s milovanými lidmi.

Domácí hospicová péče je komplexní odborná péče o nemocného v jeho domácím prostředí, kdy léčba již nezabírá a příchod smrti se nezadržitelně blíží. Je založená na 24hodinové dostupnosti zdravotních sester a lékaře paliativní medicíny a na ordinaci ošetřujícího lékaře. V případě zájmu je doplněna o pomoc pečovatelské služby, sociálního pracovníka, psychologa, duchovního a dobrovolníka. Aby bylo možné tuto službu nemocnému poskytnout, je nutná aktivní spoluúčast alespoň jednoho člena rodiny.

O službu lze zažádat u praktického lékaře nebo přímo u Domácí hospicové péče Hradec Králové v ulici Na Kropáčce 30/3. Sepsáním smlouvy se specifikují potřeby nemocného, rodiny a možnosti týmu. Poplatek za poskytování péče činí 150 Kč na den. Pomůže pokrýt náklady, které nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. Jedná se o dostupnost péče lékaře a zdravotních sester 24 hodin denně, konzultace s lékařem, sociální poradenství, psychoterapeutickou péči a zajištění pomoci dobrovolníků.
Více na tel.: 775 442 405, www.charitahk.cz.

PASTÝŘSKÝ LIST BISKUPŮ K MAJETKOVÉMU NAROVNÁNÍ

Bratři a sestry,

milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista (srov. Ef 1,2).

Na začátku roku 2013, kdy začal platit zákon o majetkovém narovnání, vás chceme seznámit s širším pohledem na tuto skutečnost. Podle sdělovacích prostředků můžeme vypadat jako ti, kteří touží po majetku. Odpůrci nám vytýkají, že zrazujeme Kristovu chudobu. Někteří se ptáte, jestli bychom se neměli raději všeho majetku vzdát v duchu evangelia, které říká: "Kdo ti bere plášť, tomu neodpírej ani šaty" (Lk 6,29). Tento zákon se však netýká jen restitucí, i když se mu tak říká. Je především o nezávislosti a novém způsobu financování církví.

Z čeho žila církev před komunismem? Především z vlastního majetku a ze státních peněz tam, kde vykonávala službu pro stát, například vedení matrik a výuka ve školách. Významný podíl na platech kněží a opravách kostelů měli takzvaní patroni, kteří za to, že významně přispívali, mohli spolurozhodovat o umístění kněží.

Komunistický režim zabral církevní majetek i patronátní práva. Zavázal se platit provoz církve, ve skutečnosti však hradil prakticky pouze platy duchovních, které byly nízké. Hlavně však v duchu totalitního myšlení zavedl udělování státního souhlasu kněžím k výkonu jejich služby. Komu ho nedal, ten jako kněz nesměl působit. Takoví kněží pracovali v továrnách. Kněžská služba bez dovolení státu se považovala za trestný čin. Dobré kněze pustili většinou jen do bezvýznamných farností. Měli silný nástroj na ovládání církve.

Po pádu komunismu byl v roce 1990 zrušen státní dozor nad církvemi a zablokován bývalý církevní majetek s příslibem, že se brzy vyřeší i financování církví. Během 20 let jednání byly předloženy různé návrhy. Někteří politici chtěli blokovaný majetek dát do veřejného fondu, který by spolu s církví spravoval stát, aby mohl dále církev ovládat. Toto řešení by bylo pokračováním státního dozoru nad církvemi a církve by navíc nedokázaly uhlídat, aby prostředky z fondu nebyly odvedeny jinam, jak se už v minulosti stalo u jiných fondů kontrolovaných státem.

V rámci předchozích jednání o určení daní či daňových asignacích dospěly jak stát, tak církve k názoru, že ani toto navrhované řešení není pro žádnou stranu výhodné.

Před pěti lety jsme se dohodli s vládou, že nám za zabraný majetek vyplatí finanční náhradu a nechá nás samostatně hospodařit, abychom si vydělali na svůj provoz. Bylo dokázáno, že jednáme se státem velkoryse a žádáme méně, než je spravedlivé. Dohodli jsme se se všemi církvemi financovanými ze státního rozpočtu, že jim necháme takový podíl, aby mohly žít jako dosud. Tehdy ovšem levice zákon zablokovala. Nyní platí zákon, v němž se finanční náhrada zmenšila o tu část, která bude vydána naturálně, a zkrátilo se také přechodné období.

Církev nezbohatne, jak si někteří myslí. Přibude nám starostí a budeme žít ještě skromněji než dnes, ale budeme svobodní. Poneseme velkou zodpovědnost, ale nepochybujeme o tom, že mezi věřícími je dost poctivých a zdatných odborníků, kteří nám pomohou. Diecéze budou spolupracovat v rámci České biskupské konference, ale každá bude hospodařit samostatně a všechny budou počítat s aktivním zapojením farností, které ponesou svůj podíl nejen na financování provozu, ale i na platech kněží.

Věříme, že se nám s Boží pomocí podaří nejen zajistit další financování, ale že také dáme příklad zodpovědného hospodaření podle sociální nauky církve, že s křesťanským přístupem k majetku a podnikání pomůžeme najít nový hospodářský model, o kterém mluví Svatý otec, když říká: Ekonomický model, který převažoval v posledních desetiletích, usiloval o maximalizaci zisku a spotřeby z individualistického a egoistického pohledu, jenž hodnotil člověka jen z hlediska jeho schopnosti vyrovnávat se s požadavky soutěživosti. Avšak jiný pohled poukazuje na to, že pravého a trvalého úspěchu člověk dosahuje darováním sebe samého, svých intelektuálních schopností a své podnikavosti, jelikož udržitelný, a tedy autenticky lidský ekonomický rozvoj stojí na principu nezištnosti jako výrazu bratrství a logiky daru. Tvůrce míru... provozuje hospodářskou činnost pro obecné dobro, nasazuje se pro něco, co překračuje jeho vlastní zájem a co je ku prospěchu současných i budoucích generací. Tak zajišťuje nejen sebe, ale i důstojnou práci pro druhé a jejich budoucnost" (Poselství ke Dni míru 2013).

Můžeme říct, že naše církev je už dnes společenství s největším počtem dobrovolníků, kteří s láskou pracují pro Boha, církev i společnost. Rozvíjení a prohlubování vztahu ke Kristu, který se celý daroval pro naši spásu, bude pak nejlepší zárukou životaschopnosti církve a její užitečnosti pro společnost, která čeká na svůj podíl na Božích darech, jimiž jsme zahrnováni.

Bratři a sestry, děkujeme vám za důvěru i odvahu ke spolupráci na náročné cestě, která je před námi. Prosíme také o vzájemnou modlitbu a každému z vás ze srdce žehnáme.

Vaši čeští a moravští biskupové

Královéhradecké studio Vojtěch Radia Proglas.

Počátkem února bude rozšiřovat svoji činnost regionální královéhradecké studio Vojtěch Radia Proglas. Studio bude působit v nových prostorách s odpovídajícím technickým zázemím. Najdete ho v budově Nového Adalbertina v jižním traktu v místnosti č. 23.

Již nyní vytváří studio třikrát týdně pozvánky na zajímavé akce v královéhradecké diecézi, podílí se na zpravodajské činnosti Proglasu a jednou měsíčně má vlastní půlhodinový pořad, podobně jako regionální studia v ostatních diecézích.

Rozšířením činnosti dojde postupně mimo jiné, po dořešení některých technických záležitostí, také k zahájení modlitebních přenosů přímo do živého vysílání – např. ranní nebo večerní chvály, modlitba růžence, polední modlitby Anděl Páně, modlitby rodin apod. Rozsah a druhy těchto živých přenosů budou ještě upřesněny.

Věřím, že studio bude přínosem pro naše město, zvýší informovanost posluchačů, zviditelní naši diecézi a poskytne věřícím i možnost zapojit se aktivně do vysílání.

Pokud budete mít zájem zúčastnit se v budoucnu nějakého modlitebního přenosu, budete jistě vítáni. Stejně tak Proglas uvítá jakoukoli podporu z vaší strany, ať už se bude jednat o modlitbu, finanční příspěvky, navržení zajímavých témat, pozvánky na akce apod.

Přispět na provoz můžete i zakoupením různých předmětů, které budou k dostání přímo ve studiu. Jedná se např. o hodnotná CD za výhodné ceny, USB flash s nahranými vzdělávacími cykly, propagační předměty apod. V současné době vyšlo například CD s názvem Matka Páně podle Písem, následovat bude cyklus o eschatologii, který se právě vysílá.

Ve všem uvedeném vám mohou být nápomocni i tzv. KaPři (KaPr = zkratka: kamarád Proglasu, tzn. dobrovolný spolupracovník), kterých působí v našem městě celkem jedenáct. Veškeré vaše dotazy, náměty a připomínky jsou vítány na následujících kontaktech:

Radio Proglas – studio Vojtěch

Ing. Martin Weisbauer, redaktor

Velké nám. 32, 500 03 Hradec Králové

Tel.: 739 038 720; e-mail: vojtech@proglas.cz; www.proglas.cz

Za vaši podporu děkuje a na setkání a spolupráci se těší redaktor Ing. Martin Weisbauer

 

Slovo biskupů k beatifikaci Čtrnácti pražských mučedníků



Čeští a moravští biskupové zveřejňují dokument shrnující význam beatifikace Čtrnácti pražských mučedníků. Rovněž také zvou do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha k účasti na slavnosti blahořečení, která se uskuteční 13. října 2012 od 10.00 hodin.

 

Milé sestry, milí bratři,

letos v květnu papež Benedikt XVI. podepsal dekret o mučednictví čtrnácti františkánů, Bedřicha Bachsteina a druhů, zabitých 15. února 1611 v klášteře Panny Marie Sněžné v Praze. Tím oficiálně otevřel cestu k jejich blahořečení, které proběhne v pražské katedrále 13. října tohoto roku.

Tento završující se proces blahořečení čtrnácti umučených bratří, přestože u nás dosud nevešel v obecnou známost, nese v sobě některé rysy zasluhující pozornost. Není to jen 400 let dlouhé čekání a několikeré přerušení procesu zapříčiněné dějinnými, zvláště politickými okolnostmi. Patří sem i samotné blahořečení. Kdybychom pátrali v minulosti našich zemí a hledali srovnání, museli bychom se vrátit až do období Rakouska-Uherska. Nejbližší podobnou událostí bylo totiž blahořečení Zdislavy z Lemberka papežem Piem X. roku 1907.

Připomeňme si pozadí pohnutých událostí. Františkáni osídlili pobořený konvent Panny Marie Sněžné v Praze v roce 1604 za vlády císaře Rudolfa II. Přinesli si jako dědictví povolání sv. Františka, kterého Kristus oslovil z kříže slovy: "Františku, jdi a oprav můj dům, který se rozpadá", a zhruba do roku 1610 konvent i kostel skutečně obnovili. Stejně jako v době sv. Františka se však ukázalo, že toto přání se netýkalo jen stavby, ale celé Kristovy církve tolik zraněné v době, kdy Pán tyto bratry povolal. Brzy se totiž jejich poslání mělo dovršit i obětí života.

Dne 15. února 1611 došlo ke vpádu vojska Leopolda Habsburského do Prahy. Vojsko, které mělo upevnit slábnoucí pozici katolického císaře a už během svého postupu k Praze vyvolávalo pobouření svým barbarským jednáním, obsadilo Malou Stranu a snažilo se proniknout na druhý břeh Vltavy. Vzniklé napětí a ohrožení místních obyvatel i těch, kdo se do většinově nekatolické Prahy stáhli před postupujícím vojskem, přerostlo v explozi radikalismu. Ten vyústil v napadení některých katolických klášterů, jejich rabování, někde i v kruté krveprolití. Nejvýraznější obětí vraždění se stala právě komunita františkánů, tvořená bratry z různých částí Evropy (čtyři Italové, Španěl, Francouz, Holanďan, Němci a Češi). Čin byl později všeobecně odsouzen ze strany katolíků i protestantů.

Pohnuté události spojené s mučednictvím čtrnácti bratří františkánů jsou mementem, jež může i po čtyřech staletích napomoci hlubšímu porozumění některým historickým ranám v soužití katolíků a nekatolíků a k jejich uzdravování. Proto je tomuto místu posvěcenému krví mučedníků blízká ekumenická vzájemnost. Tedy snaha o to, co spojuje, ne co rozděluje. Podobně i událost blahořečení má být zároveň nesena v duchu této vzájemnosti a vstřícnosti.

Ježíš říká, že nikdo nemá větší lásku, než ten, kdo za své přátelé položí svůj život. Umučení bratři prokázali tuto největší míru lásky a osvědčili ji v zemi, kam vlastně přišli na misie. Jejich láska tedy zahrnuje nejen lidi v Praze nebo v naší zemi, ale také jejich vlastní rodiny a národy, ze kterých přišli, a všechny, kdo na místo jejich umučení dodnes přicházejí. Vždyť svatí a mučedníci jsou bohatstvím a dědictvím celé církve.

Pro českou i moravskou církev je toto blahořečení, slavené jen dva dny poté, co Svatý otec zahájí Rok víry, významnou duchovní událostí, kdy je nám v osobách blahořečených bratří před oči postaven vzácný příklad věrnosti víře a osobnímu poslání a ochoty k oběti vlastního života. Zvláštní hodnotou je také mezinárodní charakter komunity, který nám připomíná aktuálnost a potřebu pravdivé vzájemnosti, postavené na hlubších hodnotách.

Spolu s českou františkánskou provincií vás proto zveme na sobotu 13. října na slavnost blahořečení do pražské katedrály, nebo alespoň k duchovnímu propojení ve dnech 4. - 12. října prostřednictvím novény, k níž bude k dispozici brožura s vhodnými texty. Praktickou pomocí je také sbírka, která je vyhlášena pro příští neděli.

Hodnoty, které žili a přinášeli tito bratři, kéž v duchu jejich přání Pokoje a Dobra obnovují i stavbu naší místní církve i celé církve Kristovy.

K tomu vám žehnají vaši biskupové.

JUBILEUM FARNÍHO KOSTELA

  Výročí 80 let posvěcení kostela Božského Srdce Páně na Pražském Předměstí v Hradci Králové

Výročí 80 let posvěcení kostela Božského Srdce Páně

na Pražském Předměstí

 

            Funkcionalistická stavba kostela, zasvěceného Božskému Srdci Páně, byla v Hradci Králové budována v letech 1928 – 1932 podle návrhu pražského architekta Bohumila Slámy.  V letošním roce slaví zdejší farnost významné jubileum 80 let od posvěcení tohoto  kostela tehdejším královéhradeckým biskupem Mons. Mořicem Píchou. Slavnost se konala uprostřed léta, 14. srpna 1932.           

            Bezprostředním impulsem k postavení nového chrámu byla snaha vybudovat důstojný památník katolickým vojákům královéhradecké diecéze, kteří zahynuli  na bojištích 1. světové války. Toto předznamenání vzniku kostela je svým způsobem aktuální i v současné době, kdy jako jeden z mála hradeckých kostelů nabízí návštěvníkům po celý den své otevřené dveře. Dnes se sem většinou lidé nepřicházejí modlit za padlé vojáky, ale přinášejí s sebou radosti, bolesti a těžkosti své i svých blízkých, které s sebou nese naše doba.

            Kostel byl v době svého vzniku stavěn s úmyslem vytvořit duchovní zázemí tehdy okrajové čtvrti města. Postupem doby se území nově vzniklé farnosti zčásti proměnilo na živou obchodní zónu a kostel začal sloužit také těm, kteří zde nemají trvalé bydliště, ale přicházejí či přijíždějí na Pražské Předměstí z ostatních čtvrtí města nakupovat nebo za nejrůznějšími službami. Bezesporu je důležitá také blízkost obou nádraží - vlakového i autobusového. Z okruhu těch, kteří do města přijíždějí z jeho okolí, se dnes rekrutuje nemalá část účastníků bohoslužeb u Božského Srdce Páně.

            Významné jubileum jsme si „na Pražském“ připomněli při slavnostní bohoslužbě v neděli 12. srpna v 8.00 hod. za účasti diecézního biskupa J.Exc. Mons. Jana Vokála. 

            Součástí oslav bude i několik navazujících koncertů duchovní hudby, na kterých budou širší veřejnosti prezentovány v tomto roce nově pořízené varhany farního kostela.

 

Zdeněk Novák, farář v Hradci Králové – Pražském Předměstí

 

Projekt M_ANIMA

Centrum pro rodinu Hradec Králové (Velké nám. 32) nabízí besedy pro maminky na rodičovské dovolené. Je to program vzdělávání pro ženy v aktivní fázi rodičovství podle zahraničních zkušeností. Toto téma je vhodné nejen pro maminky, které mají ještě úplně malé děti a na návrat na trh práce se zatím nechystají, ale i pro ty, jejichž děti jsou už odrostlejší a rodiče řeší praktické otázky spojené se svou zaměstnaností. Besedy jsou plně hrazeny z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR a pro účastnice jsou tedy zdarma.

Bližší informace o projektu: http://www.rodiny.cz/07/?pg=projekty_m_anima

V případě, že máte o besedu zájem (jako už desítky maminek před vámi), kontaktujte prosím koordinátorky projektu:

Věra Traxlerová: tel. +420 466 652 332, mobil: +420 608 449 866, e-mail: crhk@volny.cz

Mgr. Eva Barabášová: mobil +420 775 660 320, e-mail: e.barabasova@seznam.cz

 

Manželská setkání 2012 v Litomyšli ve dnech 21.-28. července nabízejí ještě volná místa! Bližší informace podají a přihlášky přijímají Iva a František Růžičkovi.

Kontakt: Centrum pro rodinu, o. s., Husitská 128/32, 417 41 Krupka 3. Telefon 417 852 315, mobil 731 158 924. Mailto: ruzickova@centrumprorodinu.cz. Web: http://www.centrumprorodinu.cz .

Roman Barabáš

Prodejci IKD z Domu Matky Terezy

Sestry a bratři, občas potkáváte na hradeckých ulicích prodejce časopisu Nový prostor. Časopis vám nabízejí také v neděli v době bohoslužeb v blízkosti kostelů. Jeho prodejem si lidé bez domova a bez zdroje příjmů vydělávají na živobytí. Mnozí z vás je zakoupením časopisu podpoří.

Po dohodě s vedením Domu Matky Terezy a s kněžími v královéhradeckých farnostech chceme nabídnout těmto lidem prodej časopisu IKD (Informace královéhradecké diecéze) a zároveň tím přispět na jejich životní potřeby. Od počátku září 2011 budou v neděli před hradeckými kostely v době bohoslužeb nabízet IKD za cenu 40 Kč. Zakoupením IKD podpoříte polovinou částky přímo prodejce. Na dosavadní ceně a distribuci IKD se nic nemění, jde především o možnost podpořit lidi bez příjmu a bez domova a zároveň si od nich koupit časopis s dobrým obsahem.

Své zkušenosti a názory prosím adresujete na e-mail: moravec@diecezehk.cz

P. Karel Moravec
biskupský vikář pro pastoraci

VZPOMÍNKA NA ARCIBISKUPA OTČENÁŠKA

Zemřel arcibiskup Karel Otčenášek

VZPOMÍNKA NA ARCIBISKUPA KARLA OTČENÁŠKA
slovo diecézního biskupa
 
Pan arcibiskup Karel Otčenášek mi zůstane v paměti nejen jako výjimečný pastýř naší diecéze, ale také jako mimořádná osobnost dějin církve v Evropě. A konečně i můj osobní vzor na cestě ke kněžství.
Za jeden z nejhlubších rozměrů tohoto velkého Božího služebníka považuji skutečnost, že od svých 30 let, kdy byl tajně vysvěcen na biskupa, až do pokročilého věku nesl na svých bedrech celou tíži biskupského úřadu jako odpovědnost, kterou mu svěřil Kristus. I přesto, že mu bylo většinu života násilně bráněno, aby svůj úřad veřejně zastával. Na jeho odvaze a nasazení nic nezměnila ani dlouhá léta vězení a internace. Tuto jeho službu pro královéhradeckou diecézi považuji za srovnatelnou s mučednictvím.
O Karlu Otčenáškovi jsem slyšel už jako dítě. Osobně jsem ho poznal během svých středoškolských studií, kdy působil jako správce farnosti v Trmicích, okrajové části Ústí nad Labem. Pan biskup se tam velmi svědomitě staral o opravu mnoha kostelů, k čemuž od státu nedostával téměř žádné prostředky. A především tam za ním jezdili věřící z celé republiky, hlavně mládež o prázdninách. I já jsem býval mezi nimi. Na osobě pana arcibiskupa Karla mě od prvního momentu nesmírně zaujala jeho mimořádná láska k Eucharistii, oddanost Matce Boží, pokora a nadšení pro šíření Božího království. Jeho kázání nebyla strojená, vyjadřoval se srozumitelně, v krátkých a upřímných větách, které nenechaly posluchače lhostejnými a skrze něž silně působil Duch Boží – asi právě pro jeho výjimečně silnou víru a pokoru.
Nás studenty biskup Karel inspiroval i k tomu, abychom mu pomáhali s opravami kostelů a kaplí. Já jsem například jezdíval s vypůjčeným nákladním autem pro písek, někdy jsem měl také tu čest vozit ve škodovce pana biskupa. Často jezdil slavit eucharistii do odlehlých kaplí, kde se v neděli shromáždilo jen několik málo věřících. To však pana biskupa neodradilo, do liturgie se vždy ponořil se stejnou vroucností, jako by šlo o slavnou pontifikální mši svatou.
Pan arcibiskup Karel měl velikou úctu ke vznešenosti kněžského a apoštolského povolání. Věřil v mimořádnou sílu kněžského požehnání. Velmi rád všem žehnal a sám také kněžské požehnání často vyhledával. Pamatuji si, že jsem se později jako kněz ostýchal svému biskupovi žehnat, ale on na tom trval.
Blahoslavený Jan Pavel II. jej při své návštěvě Hradce Králové v roce 1997 veřejně nazval svým dlouholetým osobním přítelem. Když později Jan Pavel II. zemřel, mnozí nepochybovali, že odešel přímo do Boží náruče. Stejné pocity ve mně vyvolává i odchod jeho královéhradeckého přítele.
Doprovázejme jej svou modlitbou a hlavně zůstaňme věrni jeho vzácnému duchovnímu odkazu, jímž se naše diecéze a vlast má právo už navždy pyšnit.
 
+ Jan Vokál, biskup královéhradecký
 
Hradec Králové, 23. května 2011
 

Poděkování biskupa mons. Jana Vokála na závěr biskupského svěcení

Vaše Eminence, páni biskupové, pane ministře kultury České republiky, pane velvyslanče České republiky a Slovenské republiky, drazí kněží, milé řeholnice, příbuzní, přátelé, bratři a sestry v Kristu.

Mluvit k vám poprvé jako biskup je pro mě velký úkol, a to kvůli pocitům hlubokého pohnutí. Chci vám především poděkovat. Moje vděčnost však patří v první řadě Bohu, a to za dar povolání. Mé zde přítomné mamince Anně a zemřelému tatínkovi Janovi, jehož přítomnost zde nyní opravdu cítím. Synovskou oddanost vyjadřuji také Svatému otci Benediktu XVI., děkuji mu za důvěru, s kterou mi svěřil biskupský úřad a požádal mě o poslušnost jej také přijmout. Během své téměř dvacetileté služby ve Vatikánu jsem měl čest být i jedním z jeho spolupracovníků a mohl jsem být v blízkosti římských biskupů. Na kněze mě vysvětil blahoslavený Jan Pavel II., jehož hrob je nyní za vámi u vstupu do baziliky a jemu chci vyjádřit svoji vděčnost. V italštině jsem právě poděkoval hlavnímu světiteli, kardinálu státnímu sekretáři, děkuji také spolusvětitelům Jeho Excelenci arcibiskupu Dominiku Dukovi, Jeho Excelenci arcibiskupu a nunciovi Erwinu Enderovi, k nimž mě váže hluboká úcta a přátelství. Poděkovat chci také všem dalším, kteří vážili cestu z Česka, aby byli teď se mnou. Zejména Jeho Eminenci kardinálu Miloslavu Vlkovi, administrátoru královéhradecké diecéze biskupu Josefu Kajnekovi, svým budoucím kolegům, kněžím a seminaristům z naší diecéze a všem věřícím, kteří přijeli. Zvláště chci pozdravit farníky a kněze ze svého rodného Hlinska a také z Havlíčkova Brodu, kde v posledních letech žije moje maminka. I dalším věřícím, kteří se do Říma dokonce vypravili speciálním letadlem a autobusy. Nesmírně si vaší přítomnosti vážím.

Z naší země jsem před bezmála třiceti lety utíkal, abych se mohl stát knězem. Nyní se mezi vás s pokorou vracím jako biskup. Svěřený úřad chci vykonávat co nejlépe a svou službu vkládat do rukou Krista, dobrého Pastýře. Své poslání svěřuji pod mateřskou ochranu Panny Marie. O tu ji prosím i ve svém biskupském heslu Sub tuum praesidium Pod ochranu tvou a pod ni svěřuji také všechny vás. Děkuji a prosím o vaši modlitbu. Bůh vám žehnej!

MONS. JAN VOKÁL JMENOVÁN 25. BISKUPEM KRÁLOVÉHRADECKÝM

Na webu Biskupství královéhradeckého se ve čtvrtek 3. 3. 2011 krátce po poledni objevila celou naší diecézí dlouho a netrpělivě očekávaná zpráva:

Jeho Svatost papež Benedikt XVI. dnes jmenoval Mons. Jana Vokála 25. biskupem královéhradeckým.

Biskupství královéhradecké tuto událost prožilo při slavnostním shromáždění v kapli biskupství, kdy jméno nového biskupa oznámil Mons. Josef Kajnek, administrátor diecéze. Městu Hradci Králové zprávu zvěstovaly zvony na Bílé věži a katedrále Svatého Ducha (včetně mohutného sv. Augustina). Věřící královéhradecké diecéze se více než rok za nového duchovního pastýře modlili a nadále jej budou podporovat – nyní již nejen modlitbou, ale i při konkrétní spolupráci na životě církve.

Mons. Jan Vokál (*1958, Hlinsko v Čechách) pracuje od roku 1991 na Sekci pro obecné záležitosti Státního sekretariátu ve Vatikánu. Do čela královéhradecké diecéze nastoupí po Mons. Dominiku Dukovi, OP, který byl 13. února 2010 jmenován arcibiskupem pražským. Po dobu sedisvakance (uprázdnění biskupského stolce)  je diecéze přechodně spravována administrátorem diecéze Mons. Josefem Kajnekem, pomocným biskupem královéhradeckým - tento stav potrvá až do převzetí úřadu nově jmenovaným sídelním biskupem.

Informace pro královéhradeckou diecézi:

Otec biskup Jan se těší na službu své diecézi. Běžný kontakt s ním však bude možný až po skončení jeho práce v Římě a převzetí úřadu v Hradci Králové. Teprve poté budou vyřizovány jednotlivé požadavky, záležitosti, setkání apod. Děkujeme za pochopení a trpělivost.

Další podrobnosti o Mons. JUDr. Ing. Janu Vokálovi, JU.D., jakož i plné znění listu apoštolského nuncia v ČR Diega Causera Mons. Josefu Kajnekovi o jmenování nového královéhradeckého biskupa, exhortu, kterou při nominaci biskupa pronesl Mons. Josef Kajnek, a dále zdravice nástupci od arcibiskupa Karla Otčenáška a pražského arcibiskupa Dominika Duky naleznete na diecézním webu (diecezehk.cz).

Předpokládaný termín biskupského svěcení je sobota 7. 5. 2011 v bazilice sv. Petra v Římě; o týden později, v sobotu 14. 5. 2011 V 15.00 hod., by měl být Mons. Jan Vokál v katedrále Sv. Ducha v Hradci Králové uveden do úřadu královéhradeckého biskupa.

ČASOPIS NOVÝ PROSTOR

Mnozí z Vás se ptáte na prodejce Nového Prostoru, kteří čas od času postávají u našich kostelů a nabízejí časopis. Prodej tohoto časopisu je jednou z aktivit sociální rehabilitace, služby poskytované v Domě Matky Terezy – středisku sociálních služeb pro lidi bez domova, zařízení naší organizace. Jedná se o způsob konkrétní pomoci lidem bez jakýchkoliv prostředků, aby si vlastní prací vydělali peníze na pokrytí nezbytně nutných základních potřeb. Aktivita probíhá ve spolupráci s pražským občanským sdružením Nový Prostor. V letošním roce se do ní zapojilo celkem nejméně 30 prodejců.

Každý prodejce je vybaven průkazkou, má určené své místo a musí dodržovat určitá pravidla. Z každého prodaného čísla mu zůstává polovina ceny výtisku, za kterou si může nakoupit čísla další nebo je již použít pro své potřeby – např. na nákup jídla, úhradu pobytu v noclehárně apod. V posledním období nás znepokojuje obsah tohoto časopisu, některé články, obrázky se nám vysloveně nelíbí. Na tuto skutečnost jsme upozornili redakci. Budeme rádi, když Vy, kteří časopis kupujete, rovněž do redakce napíšete svůj názor. Na nevhodný obsah by však neměli doplatit prodejci, pro které je prodej časopisu někdy jediným jejich zdrojem obživy. Prosím Vás tedy o aktivní spolupráci a také podporu těchto lidí, a to konkrétním skutkem praktické lásky k bližnímu. Děkujeme Vám.  

Aneta Maclová

Církevní školství v Hradci Králové

Biskupství královéhradecké jakožto zřizovatel Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína v Hradci Králové a Základní školy a mateřské školy Jana Pavla II. v Hradci Králové rozhodlo o splynutí těchto dvou škol v jednu školskou právnickou osobu, a to k 1. 7. 2009. Ředitelem tohoto v České republice ojedinělého školského komplexu bude Mgr. Jiří Vojáček, dosavadní ředitel Církevního gymnázia sv. Voršily v Kutné Hoře.


O co usilujeme:            

-        Jednotná koncepce škol pod jedním vedením

-        Společná prezentace církevního školství v HK jako nabídky pro každého, kdo hledá nejen kvalitní vzdělání, ale také výchovu založenou na křesťanských hodnotách

-        Zkvalitnění fungování škol po stránce pedagogické i ekonomické

-        Nalezení nových možností financování pro moderní školu

-        Zvýšení prestiže obou škol

Bližší informace podá zájemcům Mgr. Stanislava Kučerová, vedoucí odboru církevního školství Biskupství královéhradeckého, tel. 495 063 672.

Upozornění na Studijní centrum Basic

V závěru měsíce června r.2008 vydal Dominik Duka, biskup královéhradecký, následující upozornění:
Biskupství královéhradecké bylo v poslední době několikrát kontaktováno Studijním centrem Basic (www.basic.cz) s informacemi o programech doučování dětí (zejména čtení, psaní, cizí jazyky) a přiloženými referencemi. Studijní centrum Basic má v naší diecézi pobočky v Hradci Králové (Eliščino nab. 842 - Městské lázně a V Kopečku), Pardubicích a dále i jinde v ČR. Upozorňuji, že Studijní centrum je ideově přímo navázáno na tzv. scientologii a jejího zakladatele Ronalda Lafayetta Hubbarda. Studijní centrum uvádí, že používá "studijní technologii", "aplikovanou scholastiku" a operuje s dalčími rádoby vědeckými pojmy. Pro scientologii je typické, že se kryje množstvím kladných referencí a vytváří si dobrou image. Účinek na klienta jejich kurzů může být zpočátku skutečně prospěšný, avšak sientologií používané metody vedou k zmanipulování osobnosti. Nehledě na vysoké a stupňující se ceny všech scientologických "služeb", které klienta značně vyčerpávají. Scientologická církev a její dceřinné aktivity jsou řazeny mezi nebezpečné sekty. Vzhledem k těmto skutečnostem důrazně před touto iniciativou varuji a doporučuji nevstupovat s nimi v jakýkoli kontakt.